Oka mžení

29. července 2010 v 16:11
Navečer v barvách sépie
z náruče slunečního kotouče
se neostrý pohled rozpije
když hledíš do duše co do louče

A já jsem stál opodál
jako stínu strava
V tom stínu jsem sledoval
tvá ztichnutí štkavá

Meče vztyčeného býlí
mi byly mřížemi cely
jež věčností zove chvíli
na kterou jsme zkameněli
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama